Poruchy dýchání ve spánku trápí až polovinu Čechů

2022-05-10 | Právo

Kvůli pandemii koronaviru nemohli lékaři za poslední dva roky provést více než sedm tisíc nočních monitorací spánku. Ty jsou přitom základní metodou, jak zjistit, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí.

Léčbu k odstranění dechové zástavy (apnoe), která s poruchami spánku často souvisí, tak ze stejného důvodu nepodstoupilo asi pět tisíc pacientů. Spánkové laboratoře, kde se vyšetření provádějí, musely za doby pandemie sloužit jako covidová oddělení. Nyní již sice funguje většina spánkových pracovišť bez omezení, ale péči, které se nedostalo 20 % nemocných, se podle lékařů už nahradit nepodaří. Odborníci odhadují, že poruchami dýchání ve spánku v Česku trpí až polovina obyvatel – v konečném důsledku tato obtíž může způsobit řadu nemocí.

Covid změnil pracoviště

„V počátcích covidové pandemie došlo k pozastavení činnosti spánkových laboratoří, řada z nich se změnila na covidová oddělení, lékaři pracovali tam, kde jich bylo třeba. Některá spánková pracoviště později fungovala alespoň částečně, jiná byla kompletně uzavřena,“ říká doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno.

Omezením činnosti spánkových pracovišť nedostalo péči asi 20 % nemocných. Podle lékařů se tuto „díru“ nepodaří zaplnit ani v budoucnu. Kapacita pracovišť, která se léčbě spánku věnují, je totiž zcela zaplněna a nové laboratoře v tuzemsku nevznikají. Čekací doba na monitorování spánku a následnou léčbu je nyní až jeden rok. Lékaři proto usilují o vznik dalších pracovišť, a to především v oblastech, kde zatím žádná nejsou, jako je například Karlovarský kraj. Lidem, kteří trpí poruchami dýchání ve spánku a nedostanou včasnou léčbu, hrozí v budoucnu zhoršení či rozvoj celé řady onemocnění, jako je např. cukrovka, deprese, vysoký tlak či infarkt.

„Včasnou diagnostikou a zahájením léčby lze řadě přidružených nemocí zabránit a také snížit úmrtnost pacientů. Zároveň je třeba si uvědomit, že poruchy dýchání ve spánku významně zhoršují kvalitu života pacienta,“ popisuje kardiolog prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., z Fakultní nemocnice Brno.

Jestliže se pacient kvůli poruchám dýchání ve spánku v noci nevyspí, může v důsledku toho trpět tzv. denní spavostí, což znamená, že usíná přes den. Není proto bezpečné, aby např. řídil motorové vozidlo.

Lehkou poruchou dýchání ve spánku trpí každý druhý Čech. Nejčastější je spánková apnoe, která trápí přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Typickým pacientem je muž ve středním věku s nadváhou.

Lékaře obvykle vyhledá na popud manželky, kterou znepokojuje partnerovo chrápání a výpadky dechu. „Apnoe nepříznivě ovlivňuje obezita a ani tady nám covidová pandemie nepomohla. Řada pacientů v tomto období přibrala, a jejich stav se tak ještě zhoršil,“ říká doc. Sova.